Neexistují impotentní muži, existují jen nešikovné ženy.  --  Massary

2007-11-11

První kontakt - plivník
.. aneb ze slunce do sněhu a zpátky do deště.
Včera jsme vyjeli dvěmi auty do Vsetína a ještě dál (konkrétně do obce Liptál), abychom popracovali na budce patřící k naší táborové základně. Teda budce — ona je to hodně kvalitní stavba — zaizolovaná skelnou vatou, teď už s novou podlahou (naše práce z minula) a natřená vápnem (rovněž).
Po cestě, tuším někde kolem Hostašovic (jestli se nepletu) jsem poprvé (no, už jsem o viděl asi potřetí, ale proč by se ten článek potom jmenoval "První kontakt", no ne?) uviděl něco, co mi celý rok chybělo — totiž sníh. A že ho bylo...
Tak moc, že když jsme vylezli nahoru (ona je ta základna totiž na kopci) a chvilku počkali, všechno se potáhlo nádherným bílým povlakem (fotky dodám). Měl jsem úžasný pocit, protože se mi ještě nikdy nepoštestilo vidět "mrtvou" základnu pod sněhem.
Za dobu našeho pobytu byly postaveny postele, zprovozněny oba pecky (kurec palec, to bylo ráno teplo) a dneska ráno opraven a dostavěn regál. Díkybohu jsme pracovali hlavně vevnitř, takže jsme mohli sníh okolo okázale ignorovat (i když když jste si šli ulehčit, byla hodně zima... a ještě někomu, kdo má kalhoty děravé snad všude).
Včera večer jsme se jeli podívat na pamětní kámen jednoho mrtvého kamaráda, kteréhož nedožité čtyřiadvacáté narozeniny vycházely na tento den. Po dlouhé době jsem si opět uvědomil, jaké že mám štěstí, že ještě dýchám, klepu prsty po klávesnici a vůbec můžu dělat všechno, co dělat chci. Po pár okamžicích ticha i neticha jsme se opět sebrali a vyjeli — z Lužné zpátky do Vsetína, kde jsme si v čínské restauraci (těsně před příjezdem hrála tématicky "Shanghaj Cola" od Horkýže Slíže) dali každý něco velice dobrého. Třeba já vepřový steak s dvojitou porcí hranolek — něco, co bych nikdy nevěřil, že jsem schopen sníst (objemově, nikoli chuťově — ostrá omáčka byla vynikající)..
Dneska ráno furt sypalo, ale uvnitř bylo krásné teploučko. Předělával se regál a opravovalo okno + střecha. Když bylo všechno hotovo, přišlo na balení — padla hláška: "Nehuč do něj furt. Víš, že Rotchild nemá rád, když ho honíš." a vůbec všechno bylo takové uvolněnější.
Když jsme odcházeli, bylo okolo přibližně deset až patnáct čísel sněhu a my si připadali jako polární výprava či banda zlatokopů. (Fotky nemám, ale až seženu, snad taky dodám.)
A potom cesta autem domů (s třičtvrtěhodinou čekání na pumpě, kvůli smlouvy ohledně základny) — v pohodě, s hudbou dobrou i nelíbícísemi, s dobrými vtipy i okamžiky nudy.

A teď tu tak sedím, píšu si s Bayi, Květuš a tak, doháním hudební deficit (Zrovna soundtrack ke hře Zaklínač) a vůbec je mi hezky (: Už chybí jen jídlo, ale to přijde za okamžik (:
.: poslal darthzelda 2007-11-11, 18:51:00


Komentáře

(Bayi - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2007, 19:03:43
Tak to je nás víc...;o))

(Květuš - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2007, 17:18:12
Vidím, že PuleCZek nejel z naprosto stejného důvodu jako já..:-)

(Afro - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2007, 11:38:05
Dvěmi auty?!

(PuleCZek - Mail - WWW) Vloženo 11.11.2007, 23:19:55
Zes\' ten clanek napsal specialne kvuli mne, abych litoval, ze jsem nejel? Protoze jestli jo, tak se ti to docela povedlo :). Ale aspon jsem doma stihl udelat vsechno, co jsem chtel a jsem za to rad...



Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: