2007-10-22

Profil z MonstersGame - plivník
Po dlouhé době jsem se vrátil ke hraní MonstersGame - a kupodivu mě to chytlo stejně rychle, jako posledně opustilo. V podstatě to nezabírá žádný čas navíc - pokud trávíte na kompu aspoň dvě hodiny denně, nejlépe surfováním.. Ale o MG jindy. Vytvořil jsem si postavu, jejíž RP příběh navazuje na Razielův (nevím, jestli víte, kdo je Raziel a jestli víte nevím, jestli myslíme toho stejného). De facto je to Razielův pokrevní potomek, v jehož žilách koluje krev klanu Malkaviánů...


Otevíráte složky nadepsané jménem "Séitheach, syn Raziela". První, co upoutá Vaši pozornost, je fotografie na první straně — tuhle jste už přece někde viděli. Po chvíli Vám to dochází — syn Raziela, syn posledního Anděla smrti.

Hlavou se Vám okamžitě začnou honit asociace. Na to, jak jste každý den v underworldových novinách četl o dalších a dalších obětech toho masového vraha upírů, jednajícím "prý" ve jménu samotné Smrti. Na to, jak Vám zabil bratra, přestože jen pokravního. Na smrt své družky, rovněž jeho rukou. Vás ale nechal žít — a dokonce jste jej potkal. Říkal: "Nemám proč Tě zabíjet, Franco. Neporušil jsi nic z toho, čím ses Smrti zavázal," a zmizel, jakoby se rozplynul ve vzduchu...

Zatřepete hlavou, abyste setřásli nepotřebné myšlenky, a začínáte číst.

Věk: sporný, více než 100, ovšem méně než 487(Razielův věk).
Pravděpodobná země původu: Irsko. Odvozeno od jména, v keltštině znamenajícího "vlk".
**Zajímavé, upír se jménem Vlk...**
Výška/váha: 181cm/~63Kg
Barva pleti, očí, vlasů: Pleť — bledá, oči — temně hnědé, vlasy — temné
Momentální bydliště: neznámé
**Berete do ruky tužku a opravujete tento údaj — žije přece tady, ve Vašem městě.**
Pokrevní otec/matka: Raziel
**Vám známá informace.**
Biologičtí rodiče: Neznámí — příčina spornosti věku. Není o něm veden žádný záznam, do šestnáctého roku minulého století, kdy byl několikrát spatřen na Ruské frontě.
**Tento záznam upoutal Vaši pozornost — zkušenosti z minimálně jedné války. Dal byste ruku do ohně za to, že se vyskytoval ve všech větších konfliktech, bohužel neexistují důkazy.**

Zamyšleně přestáváte číst a zvedáte hlavu — spatříte Séitheachův obličej, s mírným úsměvem na rtech. S pohrdáním k Vám promluví.

—-

Nevím, co mě to napadlo. Celou dobu, co jsem se přistěhoval, mě sledoval jeden slídil — pracující pro bůh ví koho. Rozhodl jsem se tedy, že si s ním trochu pohraju, trochu jej postraším. Což nemohlo být provedeno jinak, než návštěvou jeho doupěte. Teď stojím před jeho stolem, snažím se zakrýt nervozitu pohrdavým úsměvem (většinou pomáhá).
Když si mě všimne, říkám mu: "Já jsem Séitheach, těší mne," a nabídnu pravici.

Komentáře

---

Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: