2006-05-19

náhled - "procházka" - město beze jména a historie

jde o další výtvor z Města... docela by mě zajímalo, jak si myslíte, že tohle skončí... já už mám konec vymyšlený, ale zajímalo by mě, nakolik mě dokážete odhadnout... jinak: odehrává se to někdy v 18. století, tj v baroku, ovšem pokud se tamní historie nevyvíjela jinak... a jelikož Město nemá ani jméno ani historii, můžeme se o tom jenom dohadovat...

Psal se rok 1723. Další noc se snášela na Město beze jména a historie jako temný mrak. Tohle přirovnání by nebylo zas tak moc od věci. Člověk by nikdy nevěřil, jak se může nejkrásnější zážitek proměnit v noční můru, ze které se ne a ne probudit...

Daniel noční město miloval. Vždycky po práci se strašně rád procházel.Byl tím radši, čím bylo počasí škaredší. Ten den ho ale obvyklý dobrý pocit neprovázel. Ze všech lamp nesvítila dobrá polovina — ponocný někde určitě chlastal. Cedule u obchodů v kupecké čtvrti vlály ve větru a vydávaly při tom nepříjemný skřípavý zvuk. Mezi potrhanými mraky se občas objevil stříbřitý měsíc, skoro v úplňku. Dokonce i on působil ponuře.
Daniel kráčel ztemnělou ulicí, přemýšlíce nad ničím, ale tak intenzivně, že neslyšel kroky, které ho provázely. Ale plné pozornosti by si jich taky nevšiml. Nebyly skoro slyšet, navíc postava oblečená v tmavém našlapovala ve stejném rytmu jako on. Rychle se přibližovala.
Když Daniela dostihla, chytila jej jednou rukou za rameno a druhou naklonila hlavu na druhou stranu. Pak přiblížila svá ústa k Danielovu krku, mírně prodlouženými špičáky do něj udělala dvě ranky a začala sát.
Danielovi se začaly podlamovat nohy a točit hlava, jak jej pomalu opouštěla rudá životodárná tekutina. Běhal mu mráz po zádech a zároveň mu bylo dobře. Co dobře, skvěle.
Do otáčejícího se světa se vřítil klapot koňských kopyt a charakteristický zvuk kovových kol kočáru škratjících o kamennou dlažbu. Upírovy ruky pustily bezvládného Daniela a i se svým majitelem se vznesly na nejbližší nízkou střechu a odtud dál a dál. Hned po uvolnění se Daniel svalil na zem a upadl do... něčeho mezi mdlobami a bezvědomím.
Kočár zastavil vedle něj. Vozka seskočil z kozlíku a i přes zákazy, rozkazy a otázky od tří můžů uvnitř kočáru si šel Daniela prohlédnout. Když k němu přišel, sklonil se nad ním a zatřepal s ním. Pak si všiml dvou krvavých děr na krku, zařval, vyskočil na kozlík a plnou rychlostí se vzdálil.

Komentáře

---

Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: