Neexistují impotentní muži, existují jen nešikovné ženy.  --  Massary

2006-03-23

Proč? - prolog - povídky
má to být prolog k něčemu hodně dlouhému, možná ale taky ne... opět konstruktivní agrese, ještě dolaďuju některé věci, aby seděly se skutečností... pokračování už klepe na dveře...


"No tak se mi líbí, a co do hajzlu?" ozvalo se doteď tichým lesem.
"Hádej. Moc dobře vím, co přijde..." řekl jsem a nechal ho tam stát a přemýšlet nad sebou. Zalezl jsem do chaty a zabouchl dveře, jsou to krásné dveře bez kliky a na popisování jejich mechanismu není čas ani místo...
Zalezl jsem do spacáku a dělal mrtvého brouka. Opasek s revolverem jsem položil k hlavě, jako každou noc. Naposled jsem ještě zkontroloval ochranný amulet — proti nábojům(nekouzelným) působí do pěti metrů skvěle. Aby jím náboj prošel, musel by mi někdo přiložit hlaveň k čelu, nebo střílet z větší dálky... A v případě jeho nic takového nehrozí. Takže jsem spokojeně usnul.

Kolem... prostě brzo ráno mě probudila rána. Dement.
"Hajzle! Sakra ty máš štít!" ozval se povědomý hlas. V momentě jsem byl venku ze spacího pytle a v ruce jsem držel katanu.
"Tak lehké to nebude, lolku..." řekl jsem a poklonil se. A on pro jistotu vystřelil další dva náboje. A já ho za odměnu ostříhal.
"Ty si fakt idiot. Tím štítem neprojdeš..." začal jsem se mu smát do obličeje. Konečně ho napadlo tasit. Tenhle svět se mi líbil. Nechtěl bych žít ve světě plechových strojů vypouštějících oblaka dýmu, o kterých jsem četl ve fantasy knihách... Žádná magie, střelné zbraně jsou neporazitelné, prostě o ničem.
Zaváhání mě málem stalo hlavu. Naštěstí jsem si vysloužil jen lehký šrám přes obličej. Konečně jsme se oba postavili do střehu. Moje lehká katana proti jeho gladiu a levoručce. To bude zajímavý souboj.
Chvíli jsme se mydlili, já měl jasně navrch. Pak mu ale něco blesklo hlavou, uskočil dozadu a vystřelil z revolveru, který se mu náhle objevil v ruce.
Zasáhl mě do stehna. Spadl jsem na zem a okamžitě se odkulil pod postel. Ale jeho ani nenapadlo vystřelit, jen jí řekl: "Padáme!" a vypadli. Slyšel jsem ještě klapot kopyt, pak přišlo ticho přerušované jenom praskotem dřeva.
Dosunul jsem se k peci, z pochvy u opasku vytáhl nůž, nahřál jej a vytáhl si kulku. Že já blb si nekoupil i nějaký amulet urychlující regeneraci. Nohu jsem si obvázal a odplazil jsem se na postel. Tam jsem usnul...
.: poslal darthzelda 2006-03-23, 19:01:00


Komentáře

(Květuš - Mail - WWW) Vloženo 25.03.2006, 15:33:33
Fakt perfektní...Jen doufám, že se brzy dočkáme pokračování, že nezůstane jen u tohoto prologu.. Už se moc těším.



Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: